Výmluva samoty – Ivanega Dalibor

I když jsem ji často nazýval svým andělem, najednou pro mě byla nepolapitelným motýlem. Krásný, tajemný motýl plný barev, kterého jsem chtěl mít, kterého jsem chtěl dostat. V tu chvíli jsem ještě nevěděl, že láska spočívá ve volnosti.

Motýl
Ona je motýl, je prchlivá, s ní nemůžeš soupeřit v letu.
Manévruje a vznáší se ladně a lehce jak chmýří odváté z pampelišky.
Zaletí si, kam chce, svou krásu ukáže, komu chce.
Ty že ji chceš vlastnit? Blázne!
Síťka na motýly je jen výplod tvé fantazie.
Je nepolapitelná, proto je tak přitažlivá.
Je svá, proto je tak čarovná.