Jsem čtenář 1 – Získávám čtenářské dovednosti

Nová pracovní učebnice Jsem čtenář navazuje z hlediska typologie cvičení na ucelený soubor učebních materiálů pro výuku čtení a psaní v 1. ročníku s názvem Čteme a píšeme s Agátou. Znalost tohoto souboru však není nutnou podmínkou k zvládnutí publikace Jsem čtenář, která je primárně určena žákům 2. ročníku, popř. její část mohou využívat i žáci 1. ročníku, a to na konci školního roku místo 3. dílu slabikáře. Učební materiál Jsem čtenář si klade dva základní cíle: zvládat základní čtenářské dovednosti, poskytnout žákovi popisnou zpětnou vazbu, která podporuje proces čtení. Učebnice se zaměřuje především na zlepšení techniky čtení, což následně vede k lepšímu porozumění textu. Žáci se učí číst nahlas, šeptem, s důrazem na první slabice slova, učí se číst přímou řeč, čárky a spojky ve větě apod., učí se rozlišovat mezi tím, co znamená číst plynule, správně, s porozuměním, pozorně. V 16 kapitolách, z toho čtyřech opakovacích, jsou hojně využívány myšlenkové mapy, práce s otázkou a odpovědí, vyhledávání a označování informací v textu, vyhledávání slov, která do textu nepatří, procvičování pravolevé orientace v textu a prostoru, kresba ad. Na konci každé kapitoly je zařazeno sebehodnocení žáků formou  tzv. balančního pásku, u něhož je uvedeno i vzdělávací tvrzení vyjadřující stav, ve kterém žák danou dovednost používá (tvrzení je uvedeno v 1. osobě jednotného čísla přítomného času). Udává také dosaženou úroveň určitého stupně získání dovednosti při práci s lekcí. Žák vybarví tolik políček na pásku, na kolik si myslí, že zvládá dovednost, které se v dané kapitole naučil. Stejné sebehodnocení obsahuje i karta, jež je součástí tohoto materiálu a kterou lze využít k opakovanému hodnocení práce žáka i v jiných předmětech. Takovýto způsob sebehodnocení může být prvním krokem k zavádění tzv. formativního hodnocení, kdy se žák porovnává pouze se svými výkony. Součástí jsou také stručné metodické poznámky pro vyučující. Učebnice byla pilotně ověřena na několika školách.