Země Světa – Azory

Nádherná sopečná krajina, bohatá vegetace, poklidný běh života, kouzlo odlehlosti a jisté nedostupnosti, to jsou hlavní atributy vzdáleného souostroví v Atlantiku.. To jsou Azorské ostrovy, portugalsky Açores. Ať nám název portugalského souostroví evokuje populární psí jméno sebevíc, nemá s ním pochopitelně nic společného. Teorií o jeho vzniku je několik. Ta nejtradičnější vychází z portugalského slova açor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy. Zřejmě to byl omyl a šlo ve skutečnosti o káně, ale jestřábí jméno už ostrovům zůstalo. Azory jsou jednou z autonomních oblastí Portugalska. Zahrnují devět obydlených ostrovů a řadu menších neobydlených ostrůvků. Obydlené ostrovy vytvářejí tři skupiny – západní (Flores a Corvo), střední (Faial, Pico, São Jorge, Graciosa a Terceira) a východní (São Miguel a Santa Maria). Ostrovy západní skupiny jsou od ostrova Santa Maria na úplném jihovýchodním okraji souostroví vzdáleny více než 600 km. Vzdálenosti mezi ostrovy uvnitř každé skupiny jsou ale většinou v řádu jednotek nebo desítek kilometrů. Zrozeny z ohně sahají do nebes Všechny azorské ostrovy jsou sopečného původu, avšak ne na všech se s vulkanickou nebo postvulkanickou aktivitou setkáte i dnes. Vulkanické a tektonické tvary ale zdobí všechny ostrovy od nejvyšších vrcholů až po oceánské dno. Na většině ostrovů najdeme krátery, kaldery, utuhlé lávové proudy či vrstvy sopečného popela, tu a tam i fumaroly nebo mofety. Na ostrově São Miguel pak i řadu přírodních horkých pramenů, kde se můžeme uvelebit a relaxovat klidně celý den, nebo třeba jen večer po náročné túře. Sopečná aktivita dala také vzniknout řadě jeskyní, které najdeme na všech ostrovech kromě Corva, nejvíce na ostrovech Pico, Terceira a São Miguel. Picu patří prvenství v počtu dosud objevených jeskyní (129), ale také rekord v délce jeskyně (Gruta das Torres – 5150 m). Pokud uvažujeme o prvenstvích ostrova Pico, nesmíme zapomenout na nejvyšší vrchol souostroví a zároveň vůbec nejvyšší horu Portugalska – Ponta (Montanha) do Pico (2351 m n. m.) je krásný, symetrický stratovulkán, který se majestátně tyčí uprostřed ostrova a je vidět ze všech ostrovů střední skupiny. Reliéf jednotlivých ostrovů je poměrně pestrý. Zatímco ostrovu Pico dominuje stratovulkán, ostatním ostrovům většinou dominují kaldery. Kaldera je, zjednodušeně řečeno, propadlá sopka. Po vyprázdnění magmatického krbu dojde ke kolapsu a vrchol sopky se zhroutí do svého středu. Vznikají pak obrovské amfiteátry kruhového tvaru, které jsou někdy tak velké, že si člověk ani neuvědomí, že stojí na sopce. Díky dostatku srážek je řada azorských kalder vyplněna jezery. A právě kalderová jezera jsou jednou z největších atrakcí ostrovů. K mnohým vedou turistické stezky, na některých si lze dokonce užívat vodních sportů, půjčit si kánoi nebo paddleboard. Největší jezera najdeme na ostrově São Miguel, ale velmi fotogenická jsou třeba i jezera na ostrovech Flores a Corvo. Caldeira dos Cinco Picos (kaldera Pěti vrcholů) na Terceiře sice nemá jezero, ale s průměrem 7 km je největší v celém souostroví. Nejlepší výhled do této kaldery nabízí vyhlídka Serra do Cume na východě ostrova. V místech, která byla kdysi dávno uvnitř sopečného kuželu, se dnes pasou krávy a krajinu zdobí malá políčka a pastviny oddělené kamennými zídkami. Když se v druhohorách rozdělil superkontinent Pangea na Laurasii a Gondwanu, začal se mezi nimi formovat Atlantik. Osou rozpínání Atlantiku se stal Středoatlantský hřbet, na němž po miliony let docházelo (a stále dochází) k výlevům magmatu na oceánské dno a vzniku nové kůry. Magma postupně chladne a vytváří tak nové vrstvy na těch již dříve utuhlých. V oblasti dnešních Azor začaly výraznější výlevy magmatu až v třetihorách. Magmatický materiál se začal akumulovat na oceánském dně a vytvářet podmořské hory a plošiny. V případě Azor nešlo jen o výlevy ze samotného Středoatlantského hřbetu, na jejich vzniku se podílel i vulkanismus z tzv. transformních zlomů, které jsou na Středoatlantský hřbet v podstatě kolmé. Hodně žhavým tématem je i přítomnost horké skvrny (anglicky hot spot), místa v zemském plášti se zvýšeným tokem geotermální energie, kde dochází k vzestupu magmatu a následně k vulkanismu. Díky horké skvrně se mohou vytvořit sopky i uvnitř litosférických desek, nejen na jejich okrajích. Určit, zda jsou sopky vázány na horkou skvrnu nebo na systém zlomů, je ale velmi náročné. V případě azorské horké skvrny je však shoda poměrně velká. Azorské souostroví vzniklo kombinací různých procesů, jak vulkanických, tak i tektonických s výrazným přičiněním azorské horké skvrny. Jako první z azorských ostrovů se nad hladinu vynořila Santa Maria, přibližně před 8,12 mil. let, další ostrovy následovaly přibližně před 5–2 mil. let. Za nejmladší se považuje Pico, které se vynořilo až v kvartéru, přibližně před 300 000 lety. Sopečná aktivita v oblasti Azor probíhala téměř nepřetržitě i v posledních tisíciletích. Jednotlivé erupce sice rozdělovala období…